Jsme velmi rádi a moc si toho vážíme, že naše dcera má možnost navštěvovat Waldorfskou školu. Je tam šťastná a my také. Jakmile má nějaký úkol, hned ho chce vypracovat. Velmi ráda se také účastní všech školních akcí a je vidět, že si to vše užívá. Kolikrát nás překvapí, jak "vyspěle" zareaguje na různé situace. Je radost vidět dítě, jak se do školy těší. Děkujeme za vše.

Naše dvě děti prochází waldorfskými třídami spokojené v klidném tempu. Oceňujeme všichni, že se zde nespěchá, netlačí na výkon, děti mezi sebou v dovednostech nepotřebují soutěžit. Pracují a učí se vyváženě skrze tělo, intelekt a emoce. Vztahy jsou ve třídě na prvním místě, stejně jako později v celém životě.

Každým dnem mé nadšení ze školy roste. Úžasná komunita lidí, kteří se navzájem podporují. Rodiče podporují děti v mimoškolních akcích. Děti chodí domů spokojené a pokračují v učení, přestože nemají domácí úkoly. Mé dítě chce chodit do školy i o prázdninách a ředitelském volnu. To je pro mě ukazatel, že naše volba byla správná. Škola má neuvěřitelný přesah, nejde pouze o znalosti, ale také o životní učení. Děkuji za to, že tato alternativa existuje .

Dcera mi ve třetí řekla: "Víš mami, já nechci prázdniny, mě to ve škole moc baví." Na waldorfském přístupu se mi líbí, že v dětech podporuje přirozenou touhu po vzdělání. Proto jsme neváhali, když jsme se rozhodovali, kam bude chodit naše druhá dcera.

Důkazem a zároveň odměnou, že jsme školu vybrali dobře, je nám dcera, která nechce být nemocná, aby nepřišla o nějaké tvoření. Radostné dítě, které si samo začalo pomaličku číst nikoli proto, že by to po ní někdo vyžadoval, ale proto, že už si k tomu sama dospěla a škola ji v tom podporuje hravou formou. Odměnou nám je dítě, které s nám doma sedí u stolu a tvoří výrobky pro vánoční jarmark, dítě, které s matkou chodí zpívat do školního sboru a nemá ambice a potřebu být ve zpěvu nejlepší, ale má potřebu zpěv a činnost sboru prožívat.

Důkazem a zároveň odměnou, že jsme školu vybrali dobře, je nám dcera, která nechce být nemocná, aby nepřišla o nějaké tvoření. Radostné dítě, které si samo začalo pomaličku číst nikoli proto, že by to po ní někdo vyžadoval, ale proto, že už si k tomu sama dospěla a škola ji v tom podporuje hravou formou. Odměnou nám je dítě, které s nám doma sedí u stolu a tvoří výrobky pro vánoční jarmark, dítě, které s matkou chodí zpívat do školního sboru a nemá ambice a potřebu být ve zpěvu nejlepší, ale má potřebu zpěv a činnost sboru prožívat.