Často kladené otázky
Škola
V dnešní době vznikají v ČR waldorfské školy spíše soukromé. V Liberci se jedná o raritu, waldorfské třídy jsou státní a působí jak odloučené pracoviště Základní školy Liberec, Kaplického 384, p.o., Kaplického 384, 463 12 Liberec 23, IČ 72743379.
Waldorfské třídy jsou státní škola a tak se neplatí žádné školné. Rodiče se však s nástupem dítěte stávají členy spolku Waldorfská iniciativa Liberec, z.s., který slouží jako podpůrný subjekt waldorfských tříd a podporují tak waldorfské prvky výuky a také mimoškolní aktivity. S členstvím je svázán členský příspěvek, více o členství s členských příspěvcích se dočtete zde.
Další výdaje jsou na domluvě rodičů v konkrétních třídách.
Pokud si myslíte, že vzdělávání Vašich dětí má vyšší hodnotu a chcete spolku pomoci se rozvíjet, můžete přispívat i nad rámec schválené výše příspěvků nebo spolku věnovat peněžitý dar. Pomůžete tím rozvoji waldorfského vzdělávání a případně také těm, kteří jsou v tíživé životní situaci a nemohou platit členské příspěvky v plné výši.
Velmi rádi také uvítáme podporu spolku v různém rozsahu, více informací naleznete v sekci „Spolek rodičů“. Jakákoliv materiální či nemateriální pomoc nám pomůže příspěvky a třídní fondy udržet na minimální hranici.
Další výdaje jsou na domluvě rodičů v konkrétních třídách.
Pokud si myslíte, že vzdělávání Vašich dětí má vyšší hodnotu a chcete spolku pomoci se rozvíjet, můžete přispívat i nad rámec schválené výše příspěvků nebo spolku věnovat peněžitý dar. Pomůžete tím rozvoji waldorfského vzdělávání a případně také těm, kteří jsou v tíživé životní situaci a nemohou platit členské příspěvky v plné výši.
Velmi rádi také uvítáme podporu spolku v různém rozsahu, více informací naleznete v sekci „Spolek rodičů“. Jakákoliv materiální či nemateriální pomoc nám pomůže příspěvky a třídní fondy udržet na minimální hranici.
Pomoc škole každého rodiče závisí na jeho svobodné vůli. Ve své podstatě se však jedná vytváření láskyplného prostoru pro Vaše děti. Rodiče, kterým školní prostředí jejich dětí není lhostejné a tráví se zájmem se svými dětmi mnoho času i mimo školu, nebude spolupráce se školou žádnou překážkou.
Naopak, dostanou prostor se se svými dětem potkávat jinak než doposud. Rodiče, kteří své děti do školy pouze odvezou a odpoledne vyzvednout, mohou oproti klasické škole pocítit vyšší nároky. Ale i tohle je zvládnutelné.
Spolupráce se školou spočívá zejména v pomoci při zajišťování slavností, při realizaci výletů, při úpravách prostor pro výuku, zajištění pomůcek do výuky, propagování školy a jejich akcí aj. Stále však platí, že spolupráce není povinná a vše záleží na vůli rodičů. Celé společenství dětí, učitelů a rodičů je neseno snahou o vytváření láskyplného prostoru, ve kterém se všichni přirozeně proměňují a nacházejí své vlastní místo ve skupině lidí se stejným cílem, který je především vychovat a vzdělat naše děti ve všestranně a harmonicky rozvinuté osobnosti.
Naopak, dostanou prostor se se svými dětem potkávat jinak než doposud. Rodiče, kteří své děti do školy pouze odvezou a odpoledne vyzvednout, mohou oproti klasické škole pocítit vyšší nároky. Ale i tohle je zvládnutelné.
Spolupráce se školou spočívá zejména v pomoci při zajišťování slavností, při realizaci výletů, při úpravách prostor pro výuku, zajištění pomůcek do výuky, propagování školy a jejich akcí aj. Stále však platí, že spolupráce není povinná a vše záleží na vůli rodičů. Celé společenství dětí, učitelů a rodičů je neseno snahou o vytváření láskyplného prostoru, ve kterém se všichni přirozeně proměňují a nacházejí své vlastní místo ve skupině lidí se stejným cílem, který je především vychovat a vzdělat naše děti ve všestranně a harmonicky rozvinuté osobnosti.
Ano, každým rokem přibývá 1 třída a tak dorostou waldorfské třídy do plnohodnotné školy s 1. i 2. stupněm.
Naší spřátelenou waldorfskou organizací je lesní školka Lesmír, která ve svém ŠVP zahrnuje waldorfské prvky. Ve stejné budově na Horově ulici v Liberci působí waldorfské mateřské centrum Lewandulka. V budoucnu zajisté vznikne z řad rodičů i učitelů i snaha o vytvoření waldorfského středního stupně – tzv. lycea.
Přestup dětí na waldorfskou školu je možný i ve vyšších ročnících, pokud rodiče akceptují specifika waldorfského vzdělávání. Oběma směry je ideální přestupovat po třetí či páté třídě, kdy výstupy ŠVP waldorfské a běžné základní školy jsou v těchto letech totožné. Samozřejmě ale platí, že je ideální navštěvovat školu a vyučování od prvního školního dne první třídy, neboť kolektiv a vazby, které pomáhají ve výuce a jsou jedním z jejich pilířů, se utvářejí od prvních okamžiků.
Veškeré přestupy se řeší individuálně a můžete nás v tomto směru kontaktovat na langova@zs-kaplickeho.cz
Veškeré přestupy se řeší individuálně a můžete nás v tomto směru kontaktovat na langova@zs-kaplickeho.cz
Naše škola je pro tyto skupiny podobně vhodná či nevhodná jako běžná škola, která se nespecializuje na léčebnou pedagogiku.
Waldorfská pedagogika upřednostňuje pochopení principů před výkonem, rychlost učiva upravuje potřebám dětí v daném věku. To by však mělo být normální pro výchovu všech dětí. Na druhou stranu, waldorfská pedagogika předpokládá větší míru společné práce všech žáků a sociálního zapojení – především v nižších ročnících děti často dělají věci spolu – drží se za ruce, hrají divadlo aj. Pro děti, které mají problém se sociálními interakcemi nebo které vyžadují pevný řád (např. při poruše autistického spektra), může být waldorfská škola paradoxně možná více stresující než běžná škola.
V rámci integrace můžeme hovořit i o ekonomické stránce věci jakou jsou zvláštní potřeby pro určité skupiny dětí, např. potřeba asistenta, zvláštních pomůcek, bezbariérového přístupu aj. nebo také výše příspěvku, které si ekonomicky slabší rodiny nemohou dovolit platit v plné výši. Integraci tedy můžeme realizovat jen do té míry, co jí umožní rozpočet školy, případně dotace či granty.
Přesto jsme přesvědčení, že určitá integrace je vhodná a mnohdy se děti učí společnému soužití a získávají cennou zkušenost a schopnost vzájemnému se přizpůsobit někomu jinému.
Waldorfská pedagogika upřednostňuje pochopení principů před výkonem, rychlost učiva upravuje potřebám dětí v daném věku. To by však mělo být normální pro výchovu všech dětí. Na druhou stranu, waldorfská pedagogika předpokládá větší míru společné práce všech žáků a sociálního zapojení – především v nižších ročnících děti často dělají věci spolu – drží se za ruce, hrají divadlo aj. Pro děti, které mají problém se sociálními interakcemi nebo které vyžadují pevný řád (např. při poruše autistického spektra), může být waldorfská škola paradoxně možná více stresující než běžná škola.
V rámci integrace můžeme hovořit i o ekonomické stránce věci jakou jsou zvláštní potřeby pro určité skupiny dětí, např. potřeba asistenta, zvláštních pomůcek, bezbariérového přístupu aj. nebo také výše příspěvku, které si ekonomicky slabší rodiny nemohou dovolit platit v plné výši. Integraci tedy můžeme realizovat jen do té míry, co jí umožní rozpočet školy, případně dotace či granty.
Přesto jsme přesvědčení, že určitá integrace je vhodná a mnohdy se děti učí společnému soužití a získávají cennou zkušenost a schopnost vzájemnému se přizpůsobit někomu jinému.
Waldorfská Pedagogika
Epochovým vyučováním se rozumí každodenní ranní 100 – 120 minutový tematický blok, ve kterém se žáci intenzivně zabývají jedním „hlavním“ předmětem (český jazyk, matematika, kreslení forem v nižších ročnících, vlastivěda, přírodověda, zeměpis, přírodopis, chemie, fyzika atd. v ročnících vyšších). V ohnisku pozornosti v daném čase je jeden jediný obor bez rozptylování paralelním vyučováním dalších předmětů. Díky této intenzitě se mohou děti zpravidla mnohem hlouběji ponořit do probíraného tématu a jeho atmosféry. Tato dvouhodina je dále rozdělena na rytmickou, vyučovací a vyprávěcí část, kde jsou skrze různorodé aktivity oslovovány vůle, cit a rozum. Po epochovém vyučování pak následují běžné odborné hodiny trvající 45 minut. V nich jsou vyučovány cizí jazyky, hudba, tělesná výchova, řemeslné činnosti a další předměty.
Waldorfské školy jsou, stejně jako ostatní školy, otevřené pro všechny děti. Předpokladem je splnění obvyklých kritérií zralosti a schopností pro školní docházku. Je žádoucí, aby třídní společenství bylo patřičně pestré, aby tu byly děti rozmanitých nadání a z nejrůznějších společenských vrstev a skupin.
S rodiči je zpravidla nejprve veden pohovor o jejich motivaci pro výběr waldorfské pedagogiky vedoucí k objasnění waldorfských specifik. Poté se hravou formou s dítětem ověří – podobně jako v jiných školách – jeho připravenost účastnit se vyučování.
Přestup na waldorfskou školu je možný i ve vyšších ročnících, jsou-li rodiči i dítětem akceptovány specifické rysy waldorfského vyučování.
Ano, jen je zapotřebí zohlednit, že zvláště v nižších třídách není obsah vyučování zcela totožný. Přechod vyžaduje nejméně dvouměsíční úsilí dítěte, rodičů a učitele, která pomůže překonat rozdíly.
První waldorfskou školu ve Stuttgartu zřídil v roce 1919 Emil Molt, sociálně angažovaný podnikatel (majitel firmy Waldorf – Astoria – odtud název celého hnutí), který potřeboval školu pro děti svých zaměstnanců. Požádal tedy rakouského myslitele a filozofa Rudolfa Steinera (1861–1925) o vypracování základních tezí k obsahu a metodám nové pedagogiky. Principy waldorfské pedagogiky tedy vycházejí z jeho vědomostí o zákonitostech vývoje dítěte a dospívající mládeže. Vyškolil také první učitele této nové instituce.
Postupně začaly vznikat další waldorfské školy, školky i střední školy v Německu, ale i Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii. Kromě pedagogiky našly duchovně vědecké výzkumy R. Steinera uplatnění také v biologicko-dynamickém zemědělství, lékařství, architektuře a umění. (více viz např. český překlad Steinerova životopisu od Christopha Lindenberga; Ch. Lindenberg: Rudolf Steiner. Opherus 1998.)
Postupně začaly vznikat další waldorfské školy, školky i střední školy v Německu, ale i Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii. Kromě pedagogiky našly duchovně vědecké výzkumy R. Steinera uplatnění také v biologicko-dynamickém zemědělství, lékařství, architektuře a umění. (více viz např. český překlad Steinerova životopisu od Christopha Lindenberga; Ch. Lindenberg: Rudolf Steiner. Opherus 1998.)
Waldorfská pedagogika vnímá každého žáka za jedinečného. Stejně tak je neopakovatelná i každá třída, její třídní učitel a každá jednotlivá epocha, ve které se výukový proces nachází. Učebnice, které jsou svojí povahou pevně zformované a univerzální, považuje waldorfská pedagogika za ne zcela optimální nástroj, podle kterého by se výuka měla řídit. Ponechává na pedagogickém i odborném talentu učitele, jako svého druhu umělce, aby pro danou situaci nacházel vždy to nejlepší řešení tvořil pro svoji třídu optimální výukově-výchovný program. Žáci si vytvářejí vlastní sešity, do kterých zapisují a kreslí klíčové informace a používají je posléze namísto učebnic.
Eurytmie je předmět specifický pro waldorfské školy. Je to pohybové umění, které je vyučováno ve všech ročnících. Rozvíjí důležité životní kvality. Eurytmie může divákovi připomínat tanec, ale liší se tím, že ztvárněná gesta mají určitou zákonitost vyplývající z různých aspektů ať' už řeči nebo hudby. Rozvíjí smysl pro rovnováhu, koordinaci, orientaci, spolupráci, vědomí vlastního těla, smysl pro naslouchání, pro rytmus, pro jazyk, učí být bděle v realitě, tady a teď', jako protiklad k virtuálnímu světu a iluzím dnešní doby.
Předmět „informatika“ je pevnou součástí výuky na waldorfské škole. Vedle práce s počítačem je součástí výuky i schopnost zdravě užívat moderní média. Tento předmět je zařazen do vyučování až ve vyšších ročnících. Smyslem tohoto přístupu je, aby se děti před seznámením s virtuálním světem důvěrně sblížily se světem přirozeným a se svými sociálními a tvůrčími schopnostmi.
Waldorfští učitelé usilují o výchovu svobodných lidí, nevštěpují jim tedy určitý světový názor. Přestože je waldorfská pedagogika založena na antroposofické antropologii Rudolfa Steinera, není antroposofie předmětem vyučování. Zpravidla ovlivňuje způsob pohledu učitele na žáka. Pedagogové usilují o rozvinutí vloh svých svěřenců do té míry, aby byli v dospělosti schopni vlastní orientace a vlastního úsudku v otázkách myšlenkového zakotvení a víry. Stejně tak samostatného, odpovědného a sociálně pozitivně zaměřeného jednání.
Ve waldorfské škole se v České republice známkuje v osmém a devátém ročníku kvůli přijímacímu řízení na střední školy. Do té doby se známky ať' už jako motivačního či porovnávacího prostředku nepoužívá. Namísto toho učitelé zpracovávají v pololetí a na konci školního roku do vysvědčení detailní charakteristiku žáka. Ve slovním hodnocení si všímají jeho přístupu k učení, zvládnutí učiva, aktivity a spolupráce se třídou i učitelem. To dává mnohem širší prostor k vyjádření se ke konkrétním pozitivům i problémům ve vyučování.
Děti se mohou zdravě rozvíjet v takovém kolektivu, který se bude vyznačovat stálostí a jistým rytmem. Aby dětem mohl být dospělý v tomto ohledu spolehlivou oporou, doprovází waldorfský třídní učitel svoje žáky podle možností po celou školní docházku. Zpočátku během celé výuky, později ve vybraném epochovém vyučování či při odborných předmětech. Při dlouhodobém kontaktu se učitel se svými žáky velmi dobře seznámí. Lépe tak zohledňuje jejich individualitu a je jim vnímavým průvodcem na cestě k jejich vývoji a na cestě k poznání. Výborně pak funguje i spolupráce učitele s rodiči.
Rodiče se nadstandardně podílí na chodu a samosprávě školy. Jsou to také oni, kteří třídnímu učiteli pomáhají při přípravě četných doplňkových aktivit vyučování mimo školu, pravidelných slavností, exkurzí, výletů, aby mohl být naplněn poměrně ambiciozně pojatý učební plán. Současně jsou vtažením do života školy motivováni k přenosu některých aspektů výuky a výchovy do rodinného života. Tento „přesah“ a potřeba angažovanosti ve prospěch vzdělávání vlastního dítěte není pro řadu rodičů časově i myšlenkově přijatelná.